Letošní moderátorské duo rozproudilo atmosféru!

Českotřebovský Streetball Cup má za sebou již svůj 19. ročník, který je sice dávno minulostí, přesto přinášíme další ohlednutí tentokrát z pohledu moderátorského dua Véči (Honzy Večeři) a Chilla (Dana Lacka). Díky započaté spolupráci s Danovou organizací Ulice dětem o.p.s. oba přijali naši nabídku na moderování letošního Memoriálu. Jednalo se tak o velkou novinku v historii celé akce. Stejně energicky a spontánně, jak se zhostili svého úkolu v České Třebové, tak i svým neotřelým a bezprostředním způsobem odpovídali na několik otázek, které jsem oběma položil. Díky, chlapáci, za vaši ochotu, energii a nadšení pustit se do společného dobrodružství!

Letos poprvé streetballový turnaj ve Třebové nemoderovali sami organizátoři, ale objevili jste se za „majkem“ vy, jak jste se k tomu dostali?

Véča: Konkrétně k moderování jsem se dostal..no ani nevím jak. Bylo to ještě, když jsem chodil na sporťák do Pardubic. Byl jsem vždycky hodně ukecanej, někdy až příliš a pamatuji si, že za mnou jednou přišli, jestli bych jim nemoderoval maturiťák a tím to všechno u mě začalo.

Chill: Já se dostal za majk, profesionálně tedy, ve svých 21 letech, kdy jsem se stal moderátorem svého vlastního hip hopového pořadu „Friday Life Fever“ na radiu Life91,6FM v Pardubicich. Dlouhá cesta pak vedla k tomu,  že jsem se objevil ve Třebové, ale Marek mě oslovil na Streetballu v Poděbradech, který spolupořádá má neziskovka Ulice dětem spolu s organizací Streetball 4 People od Matěje Jarkovskýho (one love bro), který také moderuji. Slovo dalo slovo, honorář na dva míče (basketbalový) byl podepsanej, proč teda nedát vědět mýmu moderátorskýmu parťákovi z Poděbrad, Véčovi, nezajet do Třebový, a pořádně to tam nerozjet?:-)

Máte už nějaké zkušenosti s podobnými akcemi? Vypadalo to, že už jste to někdy dělali. Sehraná dvojka jak má být.

Véča: Máme, jak spolu, tak i bez sebe. Já sám jsem odmoderoval už celkem hodně sportovních akcí a musím říct, že s Chillem je to paráda. Ten člověk mluví snad i ve spaní. Máme za sebou třeba již zmíněné streetballové turnaje v Poděbradech, odkud vím, že když nemám co říct, že on vždycky něco plácne. Když mi dochází slova, on vždy nějaká vytáhne, nevím odkud, ale kalhoty má velký dost 🙂

Chill: HipHop 4 Life, Véčo, v těch velkejch kalhotách je spousta velkejch věcí 🙂 Abych se přiznal, moderoval jsem už spoustu různejch akcí, eventů, i dokonce se občas podílím na nějaké konferenci o školství, ale s basketem, do kterýho se snažím fušovat taky už nějakej pátek, jsem začal až v Poděbradech a tam jsem poznal i Véču, 2 a půl roku zpátky. Ale láska to byla na první moderování. Vtipnej, charismatickej, nebojácnej, bylo vidět, že někteří z lidí ho už znají. To všechno ve mně odbouralo hned v prvních minutách jakýkoliv pocit čehokoliv, a věřte mi, že toho je hodně, s čím bojuješ uvnitř před svým prvním vstupem. A pak už to jelo. Třebová je větší, co se týká počtu zápasů, hráčské aktivity…Byla to výzva, jenže s takovým parťákem jako je on, našimi zkušenostmi z basketu, lidma okolo, co chtěli, aby vše klapalo, jsme to, myslím,  zvládli co se dalo, ale to už musí posoudit účastníci akce a hráči.

Jelikož jste jeli do celkem neznámého prostředí, co jste od celé akce očekávali? Slyšeli jste už někdy před tím o třebovském streetballovém turnaji?

Véča: Jsem z Pardubic, takže relativně kousek. A u nás v Dogtownu se o tomto turnaji celkem hodně mluví. Přiznám se, že jsem nevěděl, co čekat, ale věděl jsem, že tam bude spousta známých a ty už ty moje vtípky znaj, takže jsem se nebál. Ale podle toho, co mi všichni řikali, jsem věděl, že turnaj má velké jméno a ještě větší prestiž.

Chill: V tomhle s Véčou jen souhlasím. Jsem sice pardubický rodák, ale poslední dekádu žiju v Praze, takže jsem o turnaji, s ostudou v očích se přiznám, slyšel jen něco od kamošů baskeťáků. Na cestě ve vlaku jsme se ještě bavili o tom, co nás čeká a věděli jsme, že to celý musíme pojmout jinak než Poděbrady, pohánět věci a tempo, držet harmonogram. Jak Véča řekl, jediný eso v rukávu, které jsme měli, bylo, že mýho parťáka lidi znali, takže jsme do toho mohli pořádně bouchnout, což nás dostalo parádně do nálady.

Naplnila celá akce vaše očekávání nebo ho i předčila? Zklamalo vás něco nebo naopak překvapilo?

Véča: Naplnila a vše bylo tak, jak mi všichni říkali. Vše super!! Navíc v momentě, když jsem si dal první hambáč od Mártyho a zapil ho u stolu s klukama z Ústí (Rumoborcema), jsem věděl, že i kdyby byl turnaj o ničem, oběd jsem měl výbornej. Nakonec ale byla celá akce skvělá a já si liboval, kam jsem se to dostal.

Chill: Čéééče, byl to nářez. Jsem hodně vnímavej a empatickej člověk. A těch vjemů pro mě tam byl nářez. A to mě baví. Od superbasketu, skvělý hudby (whaz up Guy G!), vtipných uvolněných lidí a dětí, ten vibe ve vzduchu…Jak se tohle sakra dělá, Marku, jsi takovej malej basketovej Gandalf, hmm? 🙂 Asi takhle to řeknu, za svůj život jsem byl na pár streetovejch akcí, nejen v Čechách, ale i ve světě. Jasně, vždy je co zlepšovat, ale: „je jednoduhý se dostat do hry, težký je se v ní udržet a furt předvádět skvělý výkon“ – a to přesně třebovský memoriál dělá, R.E.S.P.E.K.T.! A k tomu ty burgry, no jak říká Véča, bez burgrů by to nebylo ončo 😛

Co jste říkali na třebovskou atmosféru? Bylo těžké dostat lidi do varu?

Véča: Atmosféra byla skvělá, lidi se bavili. Dostat do varu je vůbec nebylo těžký, protože v kombinaci s celou atmosférou, hambáčema, Rumoborcema, Ilonou, programem a skvělou hrou, to šlo úplně samo.

Chill: Jeden velkej nářez. Jak jsem zmiňoval, někde jsem byl, něco jsem viděl. Ale právě lidi jsou ti, kteří ti z akce udělaj zážitek, skutečnou vzpomínku, lidi, kteří tomu celému přidávají hodnotu, co ze streetballu udělaj „TEN TURNAJ“. Já chci touto cestou poděkovat všem, kteří nám pomohli svou skvělou náladou udělat tak skvělou akci! Těžké, to myslím, vůbec nebylo, naopak. A výhoda toho, že Véča některý borce a borkyně znal, jen vše ulehčila, po několika minutách jsem se cítil jako na akci Ulice dětem, a to se mi stává málokdy, díky moc, Marku! Speciální poděkování patří samozřejmě slečnám a dámám hráčkám. Svými neustálými parádními spožděními a ladností na hřišti nám všem neustále připomínaly, kdo je skutečnými hvězdami turnaje, a kvůli komu se na téhle planetě točí nejen balony 🙂 🙂 🙂

Jak byste celý Streetball Cup – Memoriál Mistra Jana Husa zhodnotili?

Véča: Jako opravdu parádní akci, kde se budeš bavit celý den a to i ve chvíli, kdy vypadneš z turnaje. Hra má opravdu velkou úroveň a to zásluhou zvučných jmen z KNBL, týmů je spousty, takže si zahraješ opravdu hodně zápasů, pomůžeš dobré věci a potkáš super lidi, co si to přijeli užít. Nezaznamenal jsem žádný problém ať už mezi hráči, tak někde ve stánku. A nejvíc se mi na tom turnaji líbí, že i přes jeho velikost a tradici, to není ten velkej komerční turnaj, kde si jdou hráči po krku kvůli price money a nikdo si s tebou po zápase nedá pivko jako třeba na těch turnajích na parkovištích před supermarketem na Čerňáku nebo na náměstí pod vocasem.

Chill: Za mě 9 bodů z 10, brácho. Budu se opakovat po parťákovi – fantastická úroveň hry, hafo zápasů, mrtě známých a sympatických neznámých, žádný problémy, jedna velká rodina, žádná komerce nebo přetvářka, jedna láska ke hře, všude něco na moderování a komentování, krásný ženský, veselé děti, ve vzduchu nádech míru a přátelství, super místo, all off the hook bro! Ikdyž já pivo nepiju, skvěle jsem si i tak pokecal s každým parádně, cítil se opravdu celý den skvěle, a doufám, že ostatní tohle nebo podobné taky zažili. Ti, kteří zůstali doma, ať raději už nikdy nevycházej, a ti, kteří nemohli, raději chystejte tašky na příští rok už teď! 🙂  

Příští rok bude turnaj slavit velké 20leté výročí, vrátíte se do Třebové?

Véča: Vrátil bych se moc rád. Mám u Máry rest, že jsem nezůstal na afterparty. Tu bych chtěl taky zažít. Aneta, Mára, Ilona a spousty dalších, to je přeci jenom záruka kvality 🙂

Chill: No jéééje, že se ptáš. Vlastně to byla hned druhá myšlenka po skončení turnaje a tím pádem moderovaní – „ty jo doufám, že jsem se líbil a že mě budou chtít na příští rok!“. Na aftrošku jsem také bohužel nezůstal. Véčo, mužeme to spáchat spolu 🙂 A chtěl bych taky vzít nějaký překvapení z kuchyně Ulice dětem ops, když už se budou slavit ty 20tiny, tak aby z nás pan mistr Hus měl pořádnou radost! 

Řekněte něco závěrem na adresu turnaje, organizátorů či jen tak.

Véča: Chille, už si rezervuj lístek na vlak a nic si neplánuj na večer. Jedem zas!! Márty, ty mi připrav ten nejlepší hambáč, co tam máš a vy ostatní, co váháte, hned jak bude registrace, určitě se registrujte(!!!), budu se na vás všechny těšit. Jediný, co tak možná ještě, ať ti kluci z Ústí klidně vezmou toho rumu míň. Protože věřím, že i tak ho budou mít jak na týden.

Chill: Můj moderátorskej parťáku, mám rezervováno, jasná páka, že jedeme! Příští rok pomáháme s propagací, Máro, kluci z Ústí a jiný piráti basketbalovejch hřišť, rumu vemte klidně víc, jen ať to teče! Už teď se šíleně těším, ať hlavně vyjde počasí, minule to bylo o fous 🙂 Shout out všem, který jsem po takově době viděl, všem hráčům za super basket, organizátorům za pecka job, a všem fanouškům, který se během toho dne naučili dávat ruce k sobě a vytvářet tím kulisu zvanou „potlesk“, byli jste všichni skvělí! 😉

Za rozhovor oběma profíkům ještě jednou děkuje Marek Trejtnar.