Letošní DEKSTONE STREETBALLHUS se povedl i díky skvělým patronům, kterými byli moderátoři sportovní redakce České televize Bára Černošková a Jirka Kalemba. Oba se své role zhostili parádně, když nakonec aktivně hráli se svými týmy v turnaji, byli porotci při slam dunku, fotili se, podepisovali se, neustále se usmívali a šířili dobrou náladu a prostě si celou akci užívali. Jejich pocity a hodnocení si přečtěte v následujícím rozhovoru.
Přijali jste nabídku stát se dalším patronem streetballového turnaje Memoriál Mistra Jana Husa, slyšeli jste už o turnaji někdy před tím?
Bára: Neslyšela, ale ta myšlenka se mi okamžitě líbila. Našla jsem si nějaké informace na internetu hned poté, kdy mě hlavní organizátor Marek Trejtnar oslovil.
Jirka: O turnaji jsem zcela upřímně slyšel až při nabídce na patronaci. Na druhou stranu už na něj nikdy nezapomenu 😊
Váhali jste nad touto nabídkou?
Bára: Neváhala jsem, chtělo se mi okamžitě tu nabídku přijmout. Mám ale povahu být ze všeho hned nadšená, tak si vždycky musím nechat pár minut na rozmyšlenou, abych nevpadla do něčeho, co vlastně nedává smysl. Byla jsem zrovna s rodinou na horách, každý si asi dokáže představit ten blázinec se třemi dětmi, takže jsme ještě s manželem probírali, jak to logisticky zvládnout. Na léto jsme plán neměli. Ale Marek psal dostatečně dopředu, tak jsme si červenec naplánovali podle něj 😊
Jirka: Když jsem zjistil, že nemám v termínu konání žádnou práci a ani jiné povinnosti, tak jsem neváhal ani vteřinu.
Máš rádi streetball, nebo ho dokonce sami hrajete? Děláte i jiné sporty?
Bára: Streetball mám moc ráda, ale nehraju ho. Teda nehrála jsem až do Streetballhus 😊 Jsem bývalá akvabela, na gymplu jsem dělala atletiku, hrála jsem třeba i podvodní ragby. Ale k basketu má mnohem blíž můj muž, který je bývalý reprezentant.
Jirka: Jako mladý (haha) basketbalista jsem se spoluhráči pár streetballových turnajů obrazil. Pak už jsem se jich účastnil jen pracovně jako reportér nebo komentátor ČT sport.
Mohli byste akci z vašeho pohledu zhodnotit, protože STREETBALLHUS není pouze o sportu.
Bára: Ta akce vlastně naplnila moje očekávání. Už z toho prvního kontaktu jsem věděla, že Marek je fajn člověk, byla z něj cítit láska ke sportu i k akci samotné. To mi je blízké a dokážu to ocenit. Zároveň mi bylo jasné, že takoví lidé na sebe vážou další příjemné a milé lidi, že to bude prostě fajn.
Jirka: Musím říct, že mě naprosto dostala atmosféra a taková vzájemná rodinná pospolitost, která z turnaje dýchala. Bylo to tzv. na pohodu a to mě moc bavilo.
Jak se vám líbilo prostředí, ve kterém se akce koná?
Bára: Těšila jsem se na akci pod širým nebem, počasí to nakonec chtělo jinak. Ale nevadilo to. Moc se mi líbilo, že všechno působilo hodně kompaktně. Pomohly k tomu i různé maličkosti, třeba balonková výzdoba. Slovy klasika: „přitom taková blbost, co…“ 😊 Ne fakt, bylo to prostě bezvadný. I třeba nejrůznější možnosti vyžití pro děti tomu dodaly na pohodě.
Jirka: I když nevyšlo počasí, tak zimní stadion byl podle mého dokonalou kulisou tak velké akce. Vyloženě streetballu slušel.
Překvapilo tě něco během akce?
Bára: Překvapilo a jak! Vůbec jsem nečekala, že zasáhnu do hry. Když za mnou ale přišel trenér týmu Sušice, že se jim zranila jedna hráčka a jestli bych nemohla zaskočit, bylo všechno jinak. Já mu vysvětlovala, že jsem na basket úplně levá, ale říkal, že potřebují jen někoho na střídání. Byla bych špatná patronka, kdybych do toho nešla. A byla to skvělá zábava. Holky na příště potrénují a jedou na titul 😊
Jirka: Dva dny před turnajem mě překvapila nabídka aktivního zapojení do turnaje. To jsem totiž fakt nečekal. Ale o to víc jsem si to užil na vlastní kůži, což byla super zkušenost. Protože přece jen ta několikaměsíční basketbalová pauza už byla znát. I když to trochu odneslo moje tělo, byl jsem za účast moc rád.
Co jste říkali na účast v turnaji a celkovou návštěvnost?
Bára: Bylo to bezva. Hodně týmů, hodně lidí, hodně dobré nálady.
Jirka: Totální strop. Tolik baskeťáků a baskeťaček jsem pohromadě dlouho neviděl. To je potvrzuje, jaké jméno už v basketbalové komunitě Streetballhus má. Překvapilo mě, jak to všechno poměrně hladce šlapalo. Velký respekt organizátorům.
Co byste na této akci nejvíce ocenili, co se vám nejvíce líbilo?
Bára: Asi takovou bezprostřednost. Nic nebyl problém, nikdo se nehádal, lidi se dobře bavili. Sama jsem si nejvíc užila čtvrtfinálové a semifinálové zápasy. A taky finále samozřejmě. Jo a smečování, to taky. Začínám to tady vypočítávat všechno J Prostě jsem si to užila od rána do večera. Teda do noci 😊
Jirka: Líbí se mi dotažení všech možných detailů. Ať už jde o stánky Basket-obchodu a Ballis, basketbalové knížky nebo doprovodné akce včetně úchvatné dunkovací exhibice Piotra Grabovského. Je to prostě basketbalový zážitek se vším všudy.
Vrátíš se v budoucnu na tuto akci třeba jako aktivní hráč(ka) nebo jen tak?
Bára: Ráda bych. Dokonce manžel říkal, že měl poprvé od skončení kariéry chuť si zahrát, když tu atmosféru viděl. Tak třeba se nám to podaří naplánovat a vezme pár kamarádů, se kterými se dlouho neviděl. Říkala jsem mu, ať to nepřehání a nedovalí tři další reprezentanty, že by to byl trapas, kdyby pak nepostoupili ani ze skupiny 😊
Jirka: Pořád ve mně doznívá nadšení, takže jsem slíbil, že bych příští rok rád dovezl torzo našeho klubu Sk Hradčany a aktivně se zapojil. Rád bych postoupil ze skupiny do play-off 😊
Co bys řekli na závěr; co byste turnaji, případně pořadatelům popřáli do dalších let?
Bára: Jsem moc ráda, že jsou na světě blázni, kterým stojí za to, takovou akci organizovat. Je to přesně to, co dělá sport sportem a proč ho miluju. Díky, jen tak dál a brzo ahoj 😊
Jirka: Přál bych jim, aby se nikdy nevytratil základní duch téhle akce (o to ale nemám strach) a aby jim odměnou za jejich usilovnou a srdcovou práci bylo nadšení všech, kdo na turnaj zamíří.
Děkuji Barče a Jirkovi za upřímné odpovědi a ještě jednou za jejich famózní účast. Věřím, že budou následovat své patrony – předchůdce, kteří se na STREETBALLHUS pravidelně vrací 😊 DÍKY, DÍKY, DÍKY.
Marek Trejtnar